Svaz chovatelů ovcí a koz z.s., IČO 63109859, se sídlem Chovatelů 500, 252 09 Hradištko (dále jen “SCHOK“), byl uznán rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR na základě § 5 zákona č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, v účinném znění, (dále jen „plemenářský zákon“), dne 13. 12. 2001 „Uznaným chovatelským sdružením pro chov ovcí“ plemene ovce ouessantská a zároveň byl pověřen vedením plemenné knihy (dále jen „PK“) chovaného na území České republiky, (dále jen „ČR“) a má právní postavení (status) plemenářského spolku dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, v účinném znění, (dále jen jako „Nařízení o plemenných zvířatech“).
1. Úvod – cíle a postupy šlechtění ovcí, zeměpisná oblast
Šlechtitelský program je soubor systematických opatření, zásad a metodických postupů, kterými se SCHOK coby oprávněná osoba a plemenářský spolek, ostatní oprávněné osoby ve smyslu Nařízení o plemenných zvířatech a plemenářského zákona a jednotliví chovatelé řídí.
Tento šlechtitelský program je zaměřený na komplexní zlepšování genetických vloh tohoto plemene pro poskytování žádoucí užitkovosti, potažmo zlepšení ekonomické efektivnosti chovu v rámci určitého produkčního systému. V rámci ČR převažují pastevní produkční systémy založené na efektivním a trvale udržitelném využití trvalých travních porostů, s minimalizací pracovní náročnosti a vnějších vstupů do systému. Cílem je získat plemeno schopné dosahovat vysokou užitkovost v těchto podmínkách, odolné, s pevným zdravím a dobrou pastevní schopností.
Hlavním užitkovým zaměřením chovu plemene je produkce jatečných jehňat a produkce kvalitního plemenného materiálu. Plemenitba je dlouhodobě prováděna převážně na bázi čistokrevné plemenitby a bude zaměřena zejména na udržení genetické proměnlivosti v populaci a charakteristických exteriérových znaků plemene. V tomto ohledu jsou důležitými užitkovými vlastnostmi plodnost bahnic, růstová intenzita jehňat a mateřské schopnosti bahnic. Pro vybrané kontrolované užitkové vlastnosti jsou prováděny odhady plemenných hodnot, které jsou následně kombinovány v rámci selekčních indexů. Selekční indexy jsou založeny na ekonomických hodnotách jednotlivých užitkových vlastností a odrážejí chovné cíle plemene. Konstrukce selekčních indexů závisí na jejich užitkovém zaměření a na způsobu, jakým jsou využívány ve výrobním systému (čistokrevná plemenitba, hybridizace – otcovská nebo mateřská pozice).
Základním cílem šlechtitelské práce bude dosahování pozitivního genetického trendu v populaci vyjádřeného genetickou převahou zvířat z mladších ročníků nad staršími v hodnotách selekčních indexů (CPH). Změny ve tvaru selekčních indexů (chovných cílů) budou prováděny na základě změn situace na trhu s ovčími produkty či na základě požadavků chovatelů, a to po schválení Radou plemenných knih ovcí, coby orgánem SCHOK (dále jen „RPK“). Oblast, v níž se uplatňuje chovný cíl a šlechtitelský program zahrnuje celé území ČR.
2. Charakteristika plemene, plemenný standard
Zakrslé polohrubovlnné krátkoocasé plemeno s preferencí jedináčků. Tvrdé, odolné nenáročné plemeno pojmenované podle stejnojmenného francouzského ostrova blízko Bretaně. Tělesná stavba harmonická, anestrus výrazný, mateřské vlastnosti dobré. Bahnění a odchov jehňat je bezproblémový. Vlna jednotné barvy, sortimentu AB-B (27–31 μm). Barevné rázy černý (70 % populace), bílý a hnědý. Zbarvení po celém těle stejného odstínu. U bílé barvy je lehce rezavý podklad. Mírně klabonosá hlava je porostlá vlnou po spojnici očí, uši malé. Berani mají velké spirálovité rohy rostoucí do stran, někdy mívají na krku hřívu. Ovce jsou bezrohé. Berani ve 3 letech mají přípustnou kohoutkovou výšku max. 49 cm, bahnice 46 cm. Živá hmotnost beranů 15-22 kg, bahnic 12- 16 kg.
Chovný cíl
| Plodnost na obahněnou ovci % | Odchov do 14 dnů % | Živá hmotnost jehňat ve 100 dnech (kg) | Věk v měsících pro zařazení do plemenitby | Živá hmotnost pro zařazení do plemenitby (kg) | |||
| beránci | jehničky | berani | jehnice | berani | jehnice | ||
| 100 | 100 | 11 | 9 | 12-24 | 6-12 | 16 | 11 |
3. Označování zvířat
Zvířata v testování (kontrole) užitkovosti (dále jen „KU“) budou prvotně označena nejpozději do 3 dnů po narození. Zvířata budou označena ušními známkami s evidenčními čísly přidělenými pověřenou osobou a evidovány v databázi ústřední evidence, ve smyslu plemenářského zákona nejpozději při zpracování reprodukce oprávněnou osobou (plemenářský zákon §7., odst. 2., 3.).
4. Kontrola užitkovosti (KU)
Kontrolu užitkovosti (KU) provádí oprávněné osoby (plemenářský zákon § 2., § 3., § 7., odst. 2). Oprávněná osoba shromažďuje veškeré údaje a zajišťuje úkony na stádech ovcí – systém KU AC. Dle tohoto systému jsou chovy dle počtu zvířat rozděleny na AC1 (1-10 ks na stádě), AC2 (11-30 ks na stádě), AC3 (31-100 ks na stádě), AC4 (101 a více ks na stádě), sledované ukazatele KU jsou u všech typů stejné a jsou uvedeny níže. Oprávněná osoba nemůže tuto činnost vykonávat na vlastním chovu.
4.1. Reprodukční vlastnosti
Údaje zjišťuje a eviduje po ukončení bahnění na základě chovatelské evidence oprávněná osoba, která tyto podklady následně předá ke zpracování SCHOK.
(Začátek období bahnění – chovatel oznámí oprávněné osobě do10 dnů po začátku bahnění (a.-b.). Ukončení hlavního období bahnění – chovatel oznámí oprávněné osobě do10 dnů po skončení bahnění stáda, případně podle skupin (c-ch)).
Eviduje se:
- číslo plemenice a její datum narození;
- číslo a číslo ústředního registru berana – plemeníka;
- datum porodu, počet živě a mrtvě narozených jehňat a pohlaví;
- snadnost porodu bez pomoci (1), nebo jen s minimální pomocí chovatele bez repozice plodu (2), porod s nutnou pomocí chovatele nebo veterinárního lékaře (3) – nepovinný údaj;
- zmetání;
- jalovost;
- identifikační čísla jehňat označených známkami ústřední evidence dle plemenářského zákona;
- počet odchovaných jehňat na vrh ve 30 dnech;
- úhyny jehňat podle pohlaví;
- datum vyřazení plemenice.
4.2 Růstová schopnost
Údaje zjišťuje a eviduje oprávněná osoba, která je předá SCHOK po skončení jednotlivých dílčích činností.
- živá hmotnost jehňat ve 100 + 30 dnech věku a stanoví se průměrný denní přírůstek;
- živá hmotnost beranů při hodnocení před zařazením do plemenitby;
- živá hmotnost jehnic při hodnocení před zařazením do plemenitby (nepovinný údaj);
- Hmotnost se stanoví s přesností na 0,1 kg a eviduje se včetně informace o termínu vážení.
4.3. Jatečná hodnota
Údaje zjišťuje a eviduje oprávněná osoba, která je předá SCHOK po skončení jednotlivých dílčích činností.
4.3.1. Polní test
Slouží pro porovnání výkrmnosti a jatečné hodnoty skupin jehňat po vybraných otcích (kontrola dědičnosti) či vybraných kombinací křížení (testace hybridů). Provádí se podle metodiky schválené RPK. Skupiny potomstva jsou sestavovány s ohledem na četnost vrhu. Rozsah testace určí SCHOK. Výkrmnost se hodnotí na základě přírůstků skupiny minimálně 10 jehňat obou pohlaví po jednom plemeníkovi či jedné hybridní kombinace. Jatečná hodnota se stanoví na skupině 6 beránků, přičemž jsou sledovány: jatečná výtěžnost v %, subjektivní hodnocení zmasilosti a protučnělosti jatečně upravených těl (JUT) podle systému SEUROP, podíl kýty v JUT v %, podíl masa v kýtě v %, podíl ledvinového loje z hmotnosti JUT v % a plocha nejdelšího hrudního a bederního svalu za posledním žebrem v cm2.
4.3.2. Subjektivní hodnocení zmasilosti jehňat – kýty, hřbetu a plece
Hodnotí se pomocí 5ti bodové stupnice ve věku 70-130 dní. Při posuzování se přihlíží ke „stupnici kondice“. Hodnocení se provádí tlakem plnou dlaní a přihlíží se ke hmatnosti trnových výběžků. Při hodnocení zmasilosti jehňat se posuzuje i osvalení vnější a vnitřní kýty.
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
| Nežádoucí | Podprůměrné | Průměrné | Nadprůměrné | Vynikající |
| mělké osvalení | osvalení plné | osvalení plné | osvalení výrazně zaoblené | |
| – trnové výběžky ostré a vystupující, – jednotlivé příčné výběžky ostré a hmatné | – trnové výběžky ostré a vystupující, – příčné výběžky lehce zaoblené a znatelné při větším tlaku | – trnové výběžky zaoblené a hmatné jen při silném tlaku, – příčné výběžky zcela skryté a hmatné jen při silném tlaku | – trnové výběžky hmatné jen při velmi silném tlaku, – příčné výběžky nehmatné | – výběžky obratlů nehmatné |
Rozsah testace určí SCHOK.
5. Výpočty, přepočty a přidělování tříd
5.1. Výpočty
5.1.1. Ukazatelé reprodukce bahnic:
- index plodnosti – jako podíl živě i mrtvě narozených jehňat k reprodukčnímu věku plemenice v létech;
- index odchovu – jako podíl počtu jehňat odchovaných do věku 30 dní a 100 dnů k reprodukčnímu věku plemenice v létech. (Reprodukční věk plemenice je její věk -1);
5.1.2 Ukazatelé reprodukce stáda:
- oplodnění – podíl plemenic obahněných nebo zmetaných z počtu plemenic zařazených do reprodukce v %;
- plodnost – poměr počtu všech narozených jehňat k počtu obahněných plemenic v %;
- intenzita – poměr počtu všech narozených jehňat k počtu plemenic zařazených do reprodukce v %;
- odchov – podíl počtu jehňat odchovaných do 30 dne věku k počtu plemenic zařazených do reprodukce v %;
- odchov ve 100 dnech – podíl počtu jehňat zvážených ve 100 30 dnech věku k počtu plemenic zařazených do reprodukce v %.
5.2. Přepočty
Hmotnost jehňat – provádí se přepočet na 100 dní věku – vzorec: H100=(hm-hnar)/věk*100+hnar
hm – hmotnost naměřená
hnar – hmotnost při narození (dosazená)
věk – věk jehněte v době vážení
b1,b2,b3 – regresní koeficienty závislosti ultrazvukových měření na věku v době vážení pro dané plemeno
přír=(hm-hnar)/věk
5.3. Přidělování bodů za vlastní užitkovost (VT)
Toto plemeno zatím nedosáhlo počtu kontrolovaných bahnic dva po sobě jdoucí roky nad 200 ks (s podílem 75 % krve plemene a vyšším), proto u něj zatím nemůže být zaveden systém odhadu plemenných hodnot a přidělování tříd CPH).
Třídy za vlastní užitkovost jsou přidělovány zatím podle modifikované normy pro plemenné, chovné a užitkové ovce (ČSN 466210).
| Plemeno OU (ukazatel) | Hodnocení | ||||
| plodnost | vlastní užitkovost | vlna | osvalení | exteriér | |
| hodnocení – body koeficient významnosti maximální počet bodů | 0 – 5 6 30 | – – – | pozn. 2) pozn. 2) 15 | 0 – 5 3 15 | 0 – 5 8 40 |
| Poznámky: 1) hodnotí se podle příslušných tabulek (5.3.1., 6.1) 2) hodnotí se přímo. | |||||
5.3.1. Hodnocení plodnosti
Stanoví se podle početnosti vrhu, z kterého pocházejí rodiče a hodnocený jedinec takto:
otec – jedináček 1 bodů, z vícečetného vrhu 1 bod
matka – jedináček 1 bodů, z vícečetného vrhu 1 bod
potomek – jedináček 3 body, z vícečetného vrhu 1 bod
Součtem bodů rodičů a potomka se získá 3 až 5 bodů, celkový počet bodů se určí podle koeficientu v tabulce 2.
5.4. Zveřejňování výsledků užitkovosti
Výsledky užitkovosti zvířat pro dílčí užitkové vlastnosti jsou zveřejňovány v katalozích pro nákupní trhy plemenných beranů a na webových stránkách Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. (pověřená osoba §23c., plemenářského zákona „ČMSCH“) a webových stránkách SCHOK – www.schok.cz. Výsledky mají k dispozici rovněž jednotlivé oprávněné osoby, takže je mohou použít pro výběr zvířat do plemenitby či sestavování připařovacích plánů.
Termíny předávání výsledků užitkovosti oprávněným osobám budou každoročně vyhlašovány RPK.
5.5. Předávání záznamů uznanému chovatelskému sdružení – SCHOK
Termín uzávěrky pro výpočet výsledných tříd pro podzimní nákupní trhy je stanoven do 15. 8. Roční uzávěrka KU je do 15. 2. následujícího roku.
6. Hodnocení plemenných zvířat
6.1. Třída za zevnějšek
Třída za zevnějšek je plemenným beránkům přidělována během klasifikace na přehlídkách (nákupních trzích), jehnicím během bonitace před zařazením do plemenitby.
Hodnocení zevnějšku plemenných beranů probíhá na určených přehlídkách (klasifikačních trzích), nebo ve stájích chovatelů. Hodnocení zevnějšku u beranů provádí schválený hodnotitel SCHOK, u ovcí a jehnic oprávněná osoba. Hodnocené zvíře se srovnává s vytýčeným chovným cílem a standardem daného plemene. Na základě součtu bodů za posuzované vlastnosti se stanoví výsledná třída hodnoceného zvířete (VT).
Výsledky hodnocení jsou zaznamenávány do klasifikačních katalogů nebo protokolů. Za exteriérovou vadu se považuje zejména atrofie varlat u beranů, rozštěpení šourku u beranů více jak 3 cm, zánět předkožky, výrazná disproporce tělesné stavby, slabý tělesný vývin, vyšší kohoutková výška, poruchy stavby kostry, předkus, podkus, výskyt rohů u jehnic a bahnic, bezrohost u beranů, velmi měkké spěnky, úplná nebo částečná slepota, vchlípené víčko.
Protest proti výsledku hodnocení zvířete lze podat u hodnotitele ihned po skončení klasifikace. Nedojde-li po opakovaném hodnocení ke shodě, je možné se do 14 dnů po skončení klasifikačního trhu písemně odvolat k RPK.
Hodnocení zvířat lze provádět nejdříve ve věku 6 měsíců. Minimální hmotnost zvířat pro dané plemeno stanovuje začátkem každého roku RPK. Zvířata po převzetí na přehlídku budou zvážena na kalibrované váze, čímž se zaručí nejvyšší možná míra objektivnosti. Chovatel, který na přehlídce (trhu) předvádí svá zvířata, smí přehlídku opustit až po jejím oficiálním ukončení.
U každého zvířete se subjektivně hodnotí:
a) plemenný a užitkový typ, celkový vývin a tělesná stavba
b) hlava a krk
c) trup
d) končetiny
e) pohlavní orgány, tvarové vlastnosti vemene
f) pohlavní výraz
g) vlna
h) připravenost zvířete na hodnocení
Posuzované zvíře se srovnává s vytýčeným chovným cílem a standardem plemene. Posouzení se musí provádět na rovném, pevném podkladě z dostatečné vzdálenosti (okolo 3 m) a to jak v klidu, tak i v pohybu.
Součástí hodnocení zevnějšku je lineární popis plemenných beranů, schválený RPK v aktuálním znění. Hodnocení zevnějšku bude zapsáno lineárním popisem a uloženo na doklad o výsledku výběru plemeníka, všechny posuzované znaky se popisují pětibodovou stupnicí.
| Hodnocení | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
| Tělesný rámec | velmi malý | malý | odpovídající | velký | velmi velký |
| Osvalení | velmi slabé | slabší | odpovídající | nadprůměrné | vysoce nadprůměrné |
| Rohatost | bezrohý | odrohovaný | rohovité výrustky | malé rohy | velké rohy |
| Hřbet | velmi měkký | měkký | rovný | kapří | výrazně kapří |
| Hrudník | velmi úzký | úzký | odpovídající | široký | velmi široký |
| Záď | velmi úzká | úzká | odpovídající | široká | velmi široká |
| Sklon zádi | výrazně sražená | sražená | mírně skloněná | téměř rovná | rovná |
| Hrudní končetiny postoj | výrazně do X | do X | rovné | sudovitý | výrazně sudovitý |
| Hrudní končetiny spěnky | velmi měkké | měkké | korektní | strmé | velmi strmé |
| Pánevní končetiny postoj | výrazně do X | do X | rovný | sudovitý | výrazně sudovitý |
| Úhel hlezenního kloubu | velmi šavlovitý | šavlovitý | pravidelný | strmý | velmi strmý |
| Pánevní končetiny spěnky | velmi měkké | měkké | korektní | strmé | velmi strmé |
| Hodnocení vlny | atypická | podprůměrná | odpovídající | nadprůměrná | vynikající |
Posuzované znaky:
1. Tělesný rámec
– je podmíněn raností, věkem, úrovní odchovu, zdravotním stavem a u mladších kategorií, případně též četností vrhu. Při posuzování je třeba přihlížet i k délce vlny.
Hodnocení výšky v kohoutku: u beranů a bahnic je stanovena výška v kohoutku pro první tři roky života zvířat, dokud zvířata rostou. V dokončeném daném roce života nesmí zvíře překročit maximální povolenou výšku:
| 1. rok | beran | do 46 cm | ovce | do 44cm |
| 2. rok | do 48 cm | do 45cm | ||
| 3. rok | do 49 cm | do 46cm |
2. Osvalení
– kromě genetických faktorů je závislé zvláště na chovatelských podmínkách, odchovu a výživě. Při posuzování se přihlíží ke „stupnici kondice“.
Hodnocení se provádí tlakem plnou dlaní a přihlíží se ke hmatnosti trnových výběžků. Při hodnocení osvalení se posuzuje i osvalení vnější a vnitřní kýty.
3. Rohatost
– výskyt rohů je nepřípustný (vyřazovací vada) u bahnic a jehnic, bezrohost u beranů
4. Hřbet
– požaduje se hřbet pevný, rovný a přiměřeně široký, dobře osvalený
5. Hrudník
– žádá se prostorný, hluboký hrudník
6. Záď
– záď má být mírně skloněná a široká
7. Sklon zádi
– nežádoucí je sražená a úzká záď
8. Hrudní končetiny – postoj
– korektní postoj
9. Hrudní končetiny – spěnky
– pevné spěnky, přiměřeně dlouhé
10. Pánevní končetiny postoj
– korektní postoj pánevních končetin
11. Úhel hlezenního kloubu
– správný postoj
12. Pánevní končetiny – spěnky
– spěnky pevné
13. Hodnocení vlny
– posuzuje se sortiment, délka vlny, množství vlny (hustota) a charakter vlny
Vynikající vlna – 15 bodů – má odpovídající sortiment, vynikající množství a délku, je bez defektů.
Nadprůměrná vlna – 11-14 bodů – má odpovídající sortiment, delší vlnu, nadprůměrné množství, ne zcela vyrovnaný charakter
Odpovídající vlna – 7-10 bodů – má odchylku o jeden sortiment od plemenného standardu a průměrnou délkou a množství, nevyrovnaný charakter.
Podprůměrná vlna – 3-6 bodů – má odchylku o dva sortimenty od plemenného standardu, podprůměrné množství a délku a výskyt dalších vad.
Atypická vlna – 1-2 body – s nepřípustným výskytem vad (vyřazovací vada).
6.2. Výsledná třída (VT)
VT je přidělená na základě přidělených bodů (dle tabulky 2.). Počet bodů odpovídá přidělené třídě za hodnocení (tabulka 4.).
U nově dovezených plemenných beranů a ovcí se hodnotí plemenná zvířata stejně.
| Třída hodnocení | Body |
| ER | 90 – 100 |
| EA | 75 – 89 |
| EB | 60 – 74 |
| I | 45-59 |
| II | 30 – 44 |
| Vyřazen | < 30 |
6.3. Odolnost proti scrapie
Podmínkou předvedení berana na klasifikačním trhu a jeho oklasifikování před zařazením do plemenitby nebo zařazení bahnice jako potencionální matky plemenných beranů je provedení genotypizace na scrapie. Do chovu budou zařazováni berani skupin R1 a R2, případně R3, pokud jsou nositeli alely ARQ.
Potencionální plemenní berani skupin R4 a R5 (nositelé alely VRQ nebudou do chovu zařazováni). Nově zařazované potencionální matky plemenných beranů nesmí být nositelkami alely VRQ). Pro zvyšování odolnosti ovcí proti onemocnění scrapie jsou v chovech s KU ovcí prováděny zdravotní zkoušky dle platné Metodiky povinné kontroly zdraví zvířat a nařízené specifické profylaxe nákaz, včetně provedeného testu genotypování na scrapie. Výsledky genotypizace jsou evidovány v PK.
6.4. Stanovení náležitostí dokladů o hodnocení zvířat (klasifikační katalog)
Doklad o výsledku výběru plemeníka obsahuje:
- datum a místo konání výběru
- identifikační číslo, datum narození, plemennou příslušnost
- údaje o původu
- jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele
- jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
- údaje o plemenné hodnotě plemeníka, stanovené šlechtitelským programem, s výjimkou plemeníků z dovozu, hmotnosti a zevnějšku plemeníka
- výsledek výběru
- jméno a podpis hodnotitele
7. Selekce
Selekce bude zaměřena na zlepšení a stabilizaci plodnosti a odchovu jehňat, zlepšení jejich jatečné kvality z důvodu jejich lepší realizovatelnosti na současném trhu.
Obvykle probíhá ve třech základních stupních:
a) selekce jehňat při 100-denním vážení – základní selekční stupeň;
b) selekce plemenných beranů a bonitace jehnic (6 – 18 měsíců věku);
c) selekce ve skupině plemenných zvířat (po celý reprodukční život zvířete) – výběr matek beranů, záměrné sestavování rodičovských párů, brakování z důvodu užitkovosti apod.
Selekci provádí chovatel ve spolupráci s oprávněnou osobou s využitím údajů z KU a odhadů PH zvířat. Při klasifikaci plemenných beránků je selekční rozhodnutí v kompetenci hodnotitele.
8. Matky a otcové plemenných beranů
Podmínky pro výběr potencionálních matek a otců beranů každoročně schvaluje začátkem roku RPK.
Matky beranů: musí být zapsány do hlavního oddílu plemenné knihy („H“) a musí mít podíl krve 100 % daného plemene, musí být chovány ve stádě s minimálním počtem 10 bahnic plemene zapsaných v H oddílu PK, nepochází ze stáda pozitivního na Maedi-Visnu s výjimkou produkce beranů do vlastního chovu.
Otcové beranů: musí být zapsáni do H oddílu PK – bod 6.2. Řádu PK a mají přiděleno číslo ústředního registru berana – plemeníka).
9. Sledování příbuznosti
Pro účely odhadu PH se u zvířat v KU zaznamenává číslo otce, číslo matky, plemeno a datum narození. Příbuzenská plemenitba pro čistokrevná plemenná zvířata vzhledem k rizikům, která může její využití přinést, není doporučená.
10. Rodokmeny – zootechnická osvědčení zvířat, potvrzení o původu
Evidenčním dokladem zvířete je zootechnické osvědčení (dále jen „ZO“), podle Prováděcího nařízení komise EU 2017/717, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 a ve znění Nařízení komise (EU) 2020/602, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, nebo Potvrzení o původu zvířete (dále jen „POP“ – zákon §11).
ZO nebo POP na čistokrevná plemenná zvířata vystavuje a potvrzuje na základě údajů vedených v PK SCHOK nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti od chovatele a na tiskopise schváleném RPK (bod 9. Řádu PK). Vzory ZO a POP jsou přílohou tohoto šlechtitelského programu.
11. Šlechtitelské chovy ovcí
Hodnocení a uznávání šlechtitelských chovů ovcí (dále jen „ŠCH“) náleží dle plemenářského zákona SCHOK a je stanovené v „Metodice pro uznávání a rušení ŠCH“, která je nedílnou součástí tohoto šlechtitelského programu.
12. Využití umělé inseminace
Šlechtitelský pokrok do budoucna předpokládá využití umělé inseminace, případně dalších biotechnologických metod (embryotransferu).
13. Účast chovatelů na výstavách
Součástí šlechtitelské činnosti je dobrovolná účast chovatelů se svými zvířaty na celostátních a regionálních výstavách. Výstavy a přehlídky ovcí jsou veřejnou příležitostí prezentace úrovně šlechtitelské práce chovu, plemene a výsledků KU.
14. Zdravotní stav
Podmínkou zapojení chovů do KU je pravidelné provádění kontroly zdraví zvířat základního stáda v souladu s metodikou kontroly zdraví zvířat vyhlašovanou každoročně SVS MZe ČR.
15. Kontrolní činnost
Průběh realizace ŠP a jeho efektivnost je každoročně vyhodnocován na RPK, která navrhuje Spolku případná opatření. Změny ve složení selekčního indexu budou prováděny na základě požadavků chovatelů, a to po schválení RPK. SCHOK předkládá roční zprávu o realizaci ŠP a tuto zprávu po schválení RPK zveřejňuje.
Odpovědná organizace je SCHOK – vedení PK, zápisy do PK, výběry zvířat do plemenitby.
Spolupracující organizace je ČMSCH – výpočty CPH, RCPH, kontrolní systém „Inspektor“.
16. Závěrečná ustanovení
Šlechtitelský program se bude postupně rozvíjet, zdokonalovat a přizpůsobovat nově vznikajícím podmínkám v ČR.
Při realizaci tohoto šlechtitelského programu bude respektována zásada rovnosti zúčastněných chovatelů.
Šlechtitelský program byl projednán na jednání RPK dne 16. 4. 2021, a projednán a schválen na jednání Spolkové rady SCHOK dne 22. 4. 2021.
Ing. Martin Hošek – předseda RPK ovcí, Ph.D. Ing. Vít Mareš – předseda předsednictva SCHOK
